Podstatná úprava strojních zařízení

Podstatná modifikace je pojem, který se ve strojírenském oboru používá již řadu let, dosud však neměl v právních předpisech oficiální definici. Teprve nové nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1230 o strojních zařízeních a o zrušení směrnice 2006/42/ES zavádí pro tento pojem jasný rámec a stanoví, že podstatná modifikace je taková změna stroje, která vyžaduje významná ochranná opatření a ovlivňuje splnění základních požadavků na ochranu zdraví a bezpečnost. Z toho vyplývá, že každá podstatná modifikace vyžaduje provedení nového posouzení shody před tím, než bude stroj znovu uveden na trh nebo do provozu.

Definice podstatné modifikace

Definice podstatné modifikace podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1230 zní:

„podstatná modifikace znamená změnu stroje nebo souvisejícího výrobku provedenou fyzicky nebo digitálně po jejich uvedení na trh nebo do provozu, kterou výrobce nepředvídal ani neplánoval a která ovlivňuje bezpečnost stroje nebo souvisejícího výrobku tím, že vytváří nové nebezpečí nebo zvyšuje stávající riziko, což vyžaduje:

a) doplnění tohoto stroje nebo souvisejícího výrobku o kryty nebo ochranná zařízení, jejichž funkce vyžaduje úpravu stávajícího bezpečnostního systému; nebo

b) použití dodatečných ochranných opatření k zajištění stability nebo mechanické pevnosti tohoto stroje nebo souvisejícího výrobku;„

Každá změna, která vyžaduje zavedení nových ochranných opatření nebo má vliv na posouzení rizik, se tedy považuje za podstatnou modifikaci, což znamená nutnost provést nové posouzení shody.

Dříve se směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/42/ES o strojních zařízeních tomuto pojmu přímo nevěnovala, což vedlo k řadě výkladových nejasností. V některých případech Průvodce ke směrnici o strojních zařízeních naznačoval nutnost posouzení shody po rozsáhlejších změnách, jasně však nevymezoval, které modifikace jsou považovány za podstatné.

V průvodci ke směrnici o strojních zařízeních 2006/42/ES nebyla „podstatná modifikace“ výslovně definována, odkazy na tento koncept však naznačovaly, že každá úprava stroje, která ovlivňuje úroveň bezpečnosti nebo zavádí nové riziko, vyžaduje nové posouzení shody. Souviselo to s požadavkem, aby stroje, které prošly podstatnými změnami, byly považovány za nové stroje, jež musí splňovat všechny platné předpisy týkající se bezpečnosti a posouzení rizik. Tento přístup k podstatným modifikacím vycházel z výkladů uvedených v průvodci, nikoli z jednoznačné formální definice.

Tento průvodce byl však pouze podpůrným dokumentem, nikoli závazným právním aktem. V důsledku toho byla podstatná modifikace často spornou otázkou, závislou na výkladu jak ze strany výrobce, tak orgánů dozoru. V praxi proto často pomáhá ověření bezpečnosti stroje po modifikaci.

Příklady podstatné modifikace

1. Doplnění nových řídicích systémů, které mají vliv na bezpečnost, například v rámci průmyslové automatizace.
2. Změna ochranných mechanismů, například krytů, která vyžaduje úpravu stávajícího bezpečnostního systému a doplnění ochranných opatření.
3. Zavedení autonomních prvků do stroje, který byl dříve obsluhován ručně.
4. Změna systému řízení z pneumatického na elektrický, která je spojena s nutností zajistit odpovídající ochranná opatření.
5. Modernizace mechanických částí, například zavedení nového typu pohonu, která má vliv na posouzení rizik a může vyžadovat také ověření mechanické pevnosti.

Příklady modernizací nebo nepodstatných modifikací

1. Výměna standardních krytů za novější modely, které nemají vliv na stávající úroveň bezpečnosti.
2. Doplnění chladicího systému, který nemá vliv na funkčnost bezpečnostních prvků stroje.
3. Změna ovládacího panelu na intuitivnější, bez vlivu na bezpečnostní funkci stroje.
4. Zlepšení osvětlení v pracovním prostoru stroje, které zvyšuje komfort práce, ale nemá vliv na posouzení rizik.
5. Výměna mechanických částí za novější se stejnými technickými parametry, bez změny funkčnosti stroje.

Každá z těchto změn může vyvolat potřebu provést posouzení shody, aby byla zajištěna bezpečnost uživatelů a splnění požadavků nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1230. U technicky složitějších zásahů může být vhodné zapojit také návrh a konstrukci strojů nebo podporu konstrukční kanceláře.

Příklady správného postupu v případě podstatných modifikací

1. Zavedení nového systému snímačů: Pokud do stroje doplníte nový systém bezpečnostních snímačů, který vyžaduje integraci se stávajícím řídicím systémem, je nutné provést úplné posouzení, zda toto doplnění neovlivní spolehlivost a funkci ostatních ochranných prvků. V podobných případech bývá vhodné navázat na posouzení bezpečnosti stroje.
2. Úprava stroje pro práci s novým produktem: Pokud je stroj upraven tak, aby mohl zpracovávat nový produkt, například s odlišnými fyzikálními vlastnostmi (např. těžší nebo vyžadující jinou pracovní rychlost), existuje riziko, že tato změna ovlivní bezpečnost práce obsluhy nebo integritu stroje. Takové změny je nutné analyzovat z hlediska bezpečnosti, včetně stability stroje, případně s využitím pevnostních výpočtů.
3. Změna pohonu na jiný typ: Přestavba pohonu z pneumatického na elektrický může přinést nová rizika spojená s úrazem elektrickým proudem. V takovém případě je nutné zavést odpovídající ochranná opatření, např. dodatečnou izolaci nebo ochranu před úrazem elektrickým proudem.

Úloha uživatelů a výrobců v souvislosti s úpravami

Povinnosti spojené s provedením podstatné úpravy leží jak na straně výrobců, tak uživatelů strojů. Výrobce odpovídá za návrh a dodání řešení, která minimalizují riziko již ve fázi výroby, zatímco uživatel odpovídá za průběžnou údržbu a sledování stavu bezpečnosti stroje. O úpravě stroje by se mělo rozhodovat společně, s ohledem na technické znalosti výrobce i zkušenosti uživatele získané při provozu v reálných podmínkách. U rozsáhlejších změn bývá přínosná i podpora v oblasti outsourcingu inženýrů.

Odkazy

Nařízení 1230/2023/EU o strojních zařízeních: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/PL/TXT/PDF/?uri=CELEX:32023R1230